Na začátku října jsme vyrazili s vozíkem, kbelíkem vody a kropáčky ke školkové lípě. Cestou jsme se ještě nakrátko zastavili u Sluníčkové školky (státní školka), kde jsme si na tento měsíc převzali službu v péči o tuto lípu.

     Vždy, když nás v říjnu přivítalo chladnější ráno, než obvykle, a slunce bylo schované za mraky či mlhou, rozdělali jsme ohýnek, abychom se u něj zahřáli.  Ale někdy nás už od rána hřálo sluníčko, a když ještě prosvítilo barevné podzimní listí, to vám byla nádhera. Postupně však, zejména při větrnějších dnech, začalo listí opouštět větve a přesouvat se na zem pod stromy, kde vytvářelo různě zbarvené koberce. Spadané javorové listí jsme využili k výrobě růžiček nebo jsme se snažili najít ty nejkrásnější, které by se hodily na výstavu. Jindy jsme zase zkoušeli v lese najít listy stejného tvaru.

Připomněli jsme si, proč vlastně listí ze stromů opadává a co vše se na podzim se stromy děje. Pomocí pexetria jsme určovali, které listy, plody a květy patří určitým stromům. Kdo chtěl, mohl si nakreslit svůj oblíbený strom.

     Při výpravách jsme se učili poznávat různé stromy a keře, které jsme cestou viděli. Kromě listů  jsme se zaměřili i na plody a semena. Zkoušeli jsme ochutnat trnku, zkoumali jsme šišky, hledali v nich semena a dozvěděli jsme se i o tom, že různá zvířata okousávají šišku jiným způsobem. Často jsme nacházely žaludy a bukvice. Pod jírovci jsme hledali spadané kaštany, pod ořešákem zase ořechy. I pod lískami ve školce bylo možno najít oříšky, které nestihly obrat veverky. Stromy nám dobře posloužily i pro různé hry, např.  Škatulata hejbejte se, jako držáky pro lanové dráhy, nebo při stavbě domečků z kůry a větviček.

     Když jsme si dostatečně prohlédli stromy, zaměřili jsme naši pozornost na lidské tělo. Všímali jsme si podobností a rozdílů našich těl (výšky, barvy vlasů, očí), pojmenovávali jednotlivé části těla, skládali puzzle s různými tělními soustavami nebo velkou kostru ze zalaminovaných obrázků kostí.  

Tělo jsme vyrobili  i z různých přírodních materiálů, které jsme měli právě po ruce -z dýně, klacíků, listů, semínek… Také jsme poslouchali tlukot našeho srdce a jeho změny v klidu a při pohybu.  Dozvěděli jsme se jak krev po těle putuje, i jak naším tělem putuje např. právě snědená svačina.  Při vítání jsme si protáhli těla při pohybové říkance „hlava, ramena, kolena..“. Z tvrdého papíru jsme vystřihli tvar obličeje, křídami a barvami namalovali jeho části a z provázků vytvořili vlasy.

     Na konci měsíce jsme probírali téma rodina. Kdo chtěl, mohl si přinést nějaké rodinné fotografie a na nich jsme si zopakovali rodinné vztahy.  Každý měl za úkol říci, jak se jmenují členové jeho rodiny. V areálu školky jsme hledali zatoulané rodiče malého plyšového medvídka, a v lese jsme jim pak postavili společný domeček.

Za Berounku Bc. Alžběta Kalinová